Anvil! Může kovadlina dojmout?

Věřili byste tomu, že existuje kapela, o které se pochvalně vyjadřuje Lars Ulrich (Metallica), Scott Ian (Anthrax), Lemmy (Motörhead), Slash (Guns N' Roses, Velvet Revolver), či Tom Araya (Slayer) a pravděpodobně jste o ní nejspíš nikdy neslyšeli? Ano, je to tak - ta kapela se jmenuje Anvil a přiznám se, že já sám jsem o ní věděl pouze to, že existuje (existovala) a nikdy jsem ji neslyšel. Můj zájem o ni vzbudil až dokument Anvil! The Story of Anvil.

Dokument začíná sugestivně: "V létě 1984 některé z největších rockových skupin měly společné turné po Japonsku. Scorpions, Whitesnake, Bon Jovi. Všechny tyhle kapely prodaly miliony desek. Kromě jedné... Anvil.", podkresleno originálními záběry z japonského koncertu. Střih. Padesátiletý Lips (zpěv, sólová kytara) rozváží po Torontu dodávkou obědy.

Dokument popisuje tehdejší (2006) stav kapely, kdy hrají v torontských klubech pro pár desítek posluchačů a živí se příležitostnými pracemi. Nicméně stále mají rádi (svoji) hudbu, hrají (nikdy se nerozpadli) a věří, že se jim podaří znovu uspět. Náhle se jim naskytne šance jet turné po Evropě - největší za posledních 20 let, nicméně po slušném začátku (Swedish Rock Festival) se turné postupně mění v katastrofu, hlavně zásluhou neuvěřitelně diletantské manažerky. Mmj. je zde také jedno ošklivé extempore z Prahy (to se člověk zase jednou zastydí, že je Čech).

Aby bylo jasno, kluci z Anvil nejsou žádní neumětelové - Robb Reiner je velmi slušný bubeník o kterém s úctou mluví Lars Ulrich (bubeník Metalliky) a Lips je výborný kytarista (Lemmy kdysi Lipsovi nabídl místo kytaristy v Motörhead) a dobrý rockový zpěvák (občas mi připomíná Roba Halforda). Prostě ale nějak neměli štěstí.

Po zkaženém turné je dalším tématem snímku nahrávání nové desky, které provázejí podobné peripetie. Finále snímku je pak návrat na festival do Japonska a vy se přistihnete, jak klukům držíte palce, aby jim aspoň jednou něco vyšlo.

Film je z hlediska stavby velmi dobře a autenticky natočený - až se nechce věřit, že nejde o hraný dokument. Kluky z kapely si prostě zamilujete. A i když třeba nemáte rádi metal, tak když kapela v závěru rozjede pecku Metal on Metal, určitě si budete podupávat do rytmu.

Když se vrátím zpátky k titulku tohoto postu, tak podle novinářského pravidla implikuje otazník v titulku zápornou odpověď. Sám za sebe ale musím říct, že mne příběh kluků z Anvil dojal. A i když to zní jako klišé, tak když Lips v závěru říká "muzika přetrvá věčně, to je to umění a to je ta nejdůležitější věc", tak víte, že je to pravda.

Anvil - Metal on Metal